Negativní účinky hluku a vibrací na lidské zdraví

Hluk v dnešní době patří k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel. Hluk způsobený průmyslovou činností či dopravou působí nejen na člověka a kvalitu dotčeného území, ale negativně ovlivňuje i chování živočichů.

Paroplynová elektrárna není v naší lokalitě problematická pouze z hlediska rizika neúměrného zvýšení emisní zátěže s negativními účinky na naše zdraví, ale rovněž jako velmi významný zdroj hluku a vibrací. Zjednodušíme-li popis zařízení typu Elektrárna v Mochově, jedná se o paroplynový agregát, který je složen z jedné plynové turbíny poháněné horkými spalinami zemního plynu a z jedné parní turbíny poháněné přehřátou vodní parou, která vzniká chlazením spalovaného plynu. Elektrický generátor propojený rotorem s turbínami pomocí elektromagnetické indukce indukuje elektrické napětí a proud. Otáčí se rychlostí 3000 otáček za minutu (50Hz). Těchto zařízení v rámci jedné elektrárny může být využíváno hned několik. Dominantním zdrojem hluku u těchto zařízení je plynová turbína a hluk vycházející v části komínu. Tato fakta potvrzuje i znalecký posudek mnohem menšího zařízení spalovací turbíny s generátorem pro výrobu elektrické energie s tepelným příkonem 144 MW, který byl vypracován pro menší zařízení (špičkový zdroj) v Olomouckém kraji. Ze závěru studie vyplývá, že dominantním zdrojem hluku je plynová turbína a hluk vyzařovaný na koruně komína, jehož akustický výkon je nezbytné snížit z hodnoty LWA = 118 dB na cca LWA = 102 dB. Dále je třeba zesílit opláštění samotné turbíny a snížit tak součet ostatních zdrojů hluku z LWA = 109,3 dB na cca LWA = 104 dB. Bohužel výstavba paroplynové elektrárny v otevřené krajině, tak, jak tomu má být v případě výstavby u Mochova je i z hlediska akustického velmi problematická. Jak se dočtete níže v textu „pouhé dodržení“ nejvyšších přípustných hygienických limitů hluku deklarované investorem na papíře problém s narušením života a zdraví obyvatel v žádném ohledu neřeší. Pro jasnou představu jsou zde uvedeny limity dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., pro denní dobu 50 dB (6,00 až 22,00) a pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00). Zkusme strávit pár dnů a nocí v prostředí, které svou hlučností dosahuje na hranici uvedených limitů!

Při předchozím popisu zařízení jsem raději neuvedla pravidelné upouštění tlakové páry ze zařízení nebo vysokofrekvenční hluk vycházející z turbín či naopak nízkofrekvenční vibrace transformátorů, které mohou negativně působit právě nejen na člověka, ale i na živočichy. Negativní účinek hluku na lidský organismus spočívá jednak v subjektivních
účincích (obtěžování), v ovlivnění činností (řeči, spánku, učení) i v orgánových účincích (sluchových a mimosluchových). Podle světové zdravotnické organizace WHO hladina hluku 55-65 dB může působit lidskému organismu vážné potíže. Na negativním působení hluku se podílí společně s jeho intenzitou i délka trvání. Problémem jsou často i vibrace, které vedle člověka a živočichů poškozují i například použité stavební materiály.

V rámci Monitorovacího systému zdravotního stavu obyvatelstva v ČR probíhá od roku 1994 sledování hlukové zátěže. Slouží zejména pro potřeby zjištění vztahů mezi hlukem a účinky hluku na kvalitu života a zdraví obyvatel. Série šetření zjišťovala průkaznost mezi intenzitou hluku a zdravotním stavem obyvatel, dále vztah hluku a psychiky lidí.

Provedená šetření ukazují na možný vztah mezi poruchou sluchu, resp. hypertenzí a dlouhodobým pobytem v nejhlučnějších lokalitách (večer-noc Ldvn 70 dB). Hluk v místě bydliště, jak je nám všem známo, snižuje kvalitu bydlení a způsobuje obtěžování. V lokalitách s hladinou hlučnosti ve dne Ld vyšší než 55 dB byl hluk respondenty dotazníkového šetření, ve dne nejčastěji uváděným obtěžujícím faktorem životního prostředí. Rušení spánku je významným mechanismem působení hluku na člověka s fyziologickými i psychologickými důsledky. Zhoršená kvalita spánku se projevuje zhoršenou náladou, snížením výkonnosti, bolestí hlavy a únavností.

Použitá literatura:
Dobisík, O., Vandasová, Z.: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, kapitola 6, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní
zdravotní ústav, Praha, 2008, s. 41-44

CENIA, MŽP: Zpráva o životním prostředí 2006, 2007 [online], Praha: cit. říjen 2009, dostupné na http://www.cenia.cz/

CENIA-Úsek technické ochrany životního prostředí: Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení [online], dostupné na www.iris.env.cz

Vandasová, Z., Dobisík, O., Vencálek, O.: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém III., Zdravotní důsledky a rušivé
účinky hluku, odborná zpráva za r. 2008, Státní zdravotní ústav 2009, s. 1-20.

Sdružení Bílý vrch, [online] na www.nechcemeelektrarnu.cz

Ing. Zdeňka Jarošová