Spalování zemního plynu versus lidské zdraví

Hlavní složkou plynů vznikajících spalováním zemního plynu je vzdušný dusík, zbytky kyslíku, dále produkty spalování uhlovodíků, jako jsou prudce jedovatý oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), oxid dusnatý (NO), oxid dusičitý (NO2) a vodní pára. Saze jsou do určité míry rovněž součástí produktů spalování zemního plynu, v jaké míře, závisí na dokonalosti spalování. Zemní plyn, který běžně proudí v tuzemské plynárenské síti obsahuje kolem 95 % uhlovodíku methanu. 

Chemické látky s nejvyšší mírou toxicity pro organismus vznikající spalováním zemního plynu:

Oxid dusičitý: v plynném stavu jde o červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn, štiplavého zápachu. Z environmentálního hlediska patří k plynům, které způsobují kyselé deště. V organismu je pohlcován hlenem dýchacích cest z 80 až 90 procent. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic.
 
Oxid uhelnatý: je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Oxid uhelnatý je značně jedovatý. Jeho nebezpečnost spočívá v jeho silné schopnosti vázat se na krevní barvivo hemoglobin a blokovat přenos kyslíku z plic do tkání. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je přibližně dvousetkrát silnější než kyslíku a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. 
Příznaky otravy se objevují již při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin.
Tlak nadnárodních plynárenských společností na veřejnost v podobě nabídek ekologického paliva šetrného k prostředí lze však s ohledem na výsledky světových výzkumů přinejmenším označit jako nebezpečnou, klamavou reklamu. V našem seriálu, věnovanému možným dopadům velkokapacitního spalování zemního plynu na lidské zdraví a ekosystémy, Vám zprostředkujeme výsledky a závěry výzkumů vědeckých institucí z celého světa.

Srdeční onemocnění

Odborný lékařský časopis American Journal of Epidemiology publikoval zajímavé výsledky výzkumného projektu institutu Medicare Beneficiaries v Pittsburghu v americké Pensylvánii, který se zabýval výzkumem vlivu znečišťujících látek v ovzduší na vznik srdečních chorob. Studie probíhající v letech 1987 až 1999 svými výsledky přímo potvrdila, že krátkodobé i dlouhodobé vystavení organismu znečištěnému ovzduší zvyšuje pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění. Mezi oxidem uhelnatým a oxidem dusičitým a jemnou prachovou frakcí PM10, byla přímo prokázána souvislost se vznikem infarktu myokardu. Vystavení organismu oxidu uhelnatému a prachovým částicím současně, autoři uvádí obecně vedle faktorů, které nejčastěji stojí za vznikem selhání srdce, za nejvýznamnější. Dále byl prokázán vliv zmiňovaných látek i na vznik ischemické choroby srdeční. Nebezpečí těchto cizorodých látek pro lidský organismus se násobí ve spojení s vysokými denními teplotami. 

Vývojové vady a onemocnění u dětí vlivem zvýšených koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší

Přehledová zpráva shrnující nejvýznamnější výsledky celosvětových výzkumů v oblasti negativního působení chemických kontaminantů na reprodukci a dále zdraví dětí konkrétně řeší i otázku vlivu znečištěného ovzduší na plodnost mužů a žen, zprostředkovává statistické výstupy několikaletých studií z celého světa spojených s problematikou předčasných porodů, nízké porodní váhy novorozenců, mozkových obrn u novorozenců a dalších zdravotních komplikací vznikajících díky expozici znečištěnému ovzduší. Výsledky jednoznačně prokázaly, že v prenatálním vývoji je plod mužského pohlaví citlivější na zevní vlivy než plod pohlaví ženského. Vystavení těhotných žen po dobu tří měsíců oxidu uhelnatému o koncentraci vyšší než 5,5 ppm zvyšuje riziko nízké porodní váhy dítěte o 22 %. Zvýšení o 1 ppm celkové koncentrace CO v ovzduší, znamená riziko výskytu o 31 % vyšší. Brazilská studie hovoří v kontextu nízké porodní váhy novorozenců o konkrétním váhovém rozdílu u dětí vystavených znečištění ovzduší CO , ve výši 23 g se zvýšením koncentrace CO o 1 ppm. Tyto údaje statisticky odpovídají výzkumu u dětí matek, které byly škodlivinám vystaveny v prvním trimestru těhotenství. Riziko nízké porodní váhy novorozence a předčasného porodu je prokázáno u matek vystavených v těhotenství vyšším koncentracím jedovatého oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého. V případě vystavení vyšším koncentracím těchto dvou látek současně, je riziko poškození prenatálního vývoje u obou pohlaví srovnatelný.
 
Seznam zdrojů:
Donald T. Wigle et al.: Epiemiologic Evidence of Relationships between Reproductive and Child Health Outcomes and Environmental Chemical Contaminants
Gregory A. Wellenius et al.: Particulate Air Pollution and the Rate of Hospitalization for Congestive Heart Failure among Medicare Beneficiaries in Pittsburgh, Pennsylvania
Šuta M.: Chemické látky v životním prostředí a zdraví
http://www.cpu.cz/ http://www.irz.cz/
Ing. Zdeňka Jarošová